Předmět jako koncipován jako teoreticky - praktický. Cílem je seznámit studenty s komunikačními dovednostmi a rétorikou a tím umožnit rozvoj pracovníků v zdravotní a sociální sféře. Východiskem jsou poznatky z psychologie, sociální komunikace a rétoriky, které jsou aplikovány na konkrétní potřeby z praxe nelékařských zdravotnických pracovníků. Prostřednictvím praktického nácviku si student osvojí komunikační dovednosti v simulovaných zátěžových situacích, porozumí konfliktním situacím a jejich zvládnutí, dále si osvojí techniky mluveného slova a vlastní sebeprezentace.
Předmět jako koncipován jako teoreticky - praktický. Cílem je seznámit studenty s komunikačními dovednostmi a rétorikou a tím umožnit rozvoj pracovníků v zdravotní a sociální sféře. Východiskem jsou poznatky z psychologie, sociální komunikace a rétoriky, které jsou aplikovány na konkrétní potřeby z praxe nelékařských zdravotnických pracovníků. Prostřednictvím praktického nácviku si student osvojí komunikační dovednosti v simulovaných zátěžových situacích, porozumí konfliktním situacím a jejich zvládnutí, dále si osvojí techniky mluveného slova a vlastní sebeprezentace.
Cílem předmětu je zopakovat a rozšířit základní znalosti statistické deskripce dat a seznámit se s principy statistické analýzy, s důrazem na biostatistické aplikace. Studenti se během seminářů v počítačové učebně naučí zpracovávat statistická data pomocí specializovaného SW (R-project).
Cílem předmětu je získat základní vědomosti z oboru chirurgie. Předmět je koncipován jako teoreticko-praktický celek a je součástí komplexu předmětů z klinického ošetřovatelství. Základním pilířem předmětu a důležitým aspektem pro pochopení potřeb pacientů s chirurgickým onemocněním je identifikace problémů chirurgického pacienta, znalost příčin, projevů, diagnostických a terapeutických postupů při vybraných, nejčastěji se vyskytujících onemocněních, náhlých a šokových stavech a poraněních. Obsah studia bude zaměřen na základní a specifickou ošetřovatelskou péči u pacientů s chirurgickým onemocněním (vyšetřovací metody, léčebné postupy, předoperační a pooperační péči, edukace, speciální péče o drény, péče o akutní a chronické rány a stomie). Charakterizuje klinické stavy, jejich etiologii, příznaky, diagnostiku a léčbu v břišní, hrudní a cévní chirurgii, kardiochirurgii, urologii, neurochirurgii, ortopedii a traumatologii, plastické chirurgii a při popáleninách. Součástí předmětu jsou základy z anesteziologie, gerontochirurgie a dětské chirurgie.
Cílem předmětu je rozšířit vědomosti z oboru chirurgie. Předmět je koncipován jako teoreticko-praktický celek a je součástí komplexu předmětů z klinického ošetřovatelství. Základním pilířem předmětu a důležitým aspektem pro pochopení potřeb pacientů s chirurgickým onemocněním je identifikace problémů chirurgického pacienta, znalost příčin, projevů, diagnostických a terapeutických postupů při vybraných, nejčastěji se vyskytujících onemocněních, náhlých a šokových stavech a poraněních. Obsah studia bude zaměřen na základní a specifickou ošetřovatelskou péči u pacientů s chirurgickým onemocněním (vyšetřovací metody, léčebné postupy, předoperační a pooperační péči, edukace, speciální péče o drény, péče o akutní a chronické rány a stomie). Charakterizuje klinické stavy, jejich etiologii, příznaky, diagnostiku a léčbu v břišní, hrudní a cévní chirurgii, kardiochirurgii, urologii, neurochirurgii, ortopedii a traumatologii, plastické chirurgii a při popáleninách. Součástí předmětu jsou základy z anesteziologie, gerontochirurgie a dětské chirurgie.
Řízení lidských zdrojů slouží k růstu výkonu organizace. Lze je rozdělit do dvou skupin. Prvá se vztahuje k činnostem prováděným v součinnosti personalistů a jednotlivých vedoucích. Druhá k průřezovým činnostem uskutečňovaným ve spolupráci s vrcholovým vedením organizace. Funkce personálního řízení spadající do prvé kategorie zahrnují pomoc a odbornou podporu vedoucích zaměstnanců při výkonu personálně-řídících funkcí, jež umožňují zvýšit výkon podniku. Při výkonu těchto činností (především koncipování pracovních míst, výběru zaměstnanců, stanovení osobních výkonových cílů zaměstnanců a jejich hodnocení, motivaci a rozvoji jednotlivých zaměstnanců a jejich skupin a řízení specializovaných projektů spojených s personálními a organizačními změnami) odpovídají vedoucí zaměstnanci zpravidla za jejich věcně správné a včasné provedení, personální management za jejich odbornou a metodickou přípravu, poradenskou pomoc, kontrolu nákladů a stanovených zásad personálních činností apod. Druhým typem funkcí personálního řízení jsou průřezové činnosti. Patří k nim především: - volba adekvátních metod personálního řízení. Některé z personálních metod mají univerzální charakter a působí pozitivně v jakékoli organizaci. U jiných je jejich účinnost vázána na povahu organizace a její podnikatelskou strategii, a jejich optimální podobu je proto třeba volit. K oblastem, kde je metody personálního řízení třeba přizpůsobit situaci podniku, patří především kritéria stanovení základních mezd zaměstnanců, způsoby měření a hodnocení jejich výkonu a volba metod používaných ke zvyšování jejich produktivity. - standardizace personálně-řídících postupů. Cílem je stanovit a sjednotit personální postupy podniku, tj. hlavní odborné zásady provádění personálních činností, vzájemné pravomoci a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců a personálního vedení organizace, zásady kontroly personálních činností apod. Zásady jednotlivých personálních procesů, jejich výkonu, řízení a kontroly by měly reagovat na hlavní slabá místa, se kterými se řízení lidských zdrojů v organizaci potýká. - analýza a rozvoj výkonu, schopností, pracovních zvyklostí a pracovního chování zaměstnanců. Důležitá úloha personálního řízení spočívá v jeho spoluodpovědnosti za rozvoj výkonových předpokladů - schopností, chování a pracovních postojů zaměstnanců, a doporučení způsobů, jak tyto předpoklady posílit. Tato doporučení se mohou týkat nejen rozvojových opatření, ale i úpravy pracovních podmínek, způsobu hodnocení a odměňování, úpravy některých pracovních úkolů, změn pravomocí a odpovědností pracovních míst apod. - sledování a rozvoj řídícího jednání vedoucích zaměstnanců. Úkolem řízení lidských zdrojů je sledovat jednání a postoje řídících pracovníků, hodnotit jeho účinnost a navrhovat případné změny. Metodou k dosažení tohoto cíle mohou být např. development centra umožňují mapovat stávající zvyklosti zaměstnanců (například při vzájemné spolupráci a komunikaci) a společně hledat cesty jejich zdokonalování. - analýza a rozvoj organizačního uspořádání podniku. Úkolem je ověřovat účelnost pracovních pozic z hlediska jejich počtu, cílů a vzájemných vztahů, posoudit soulad jejich pravomocí s odpovědnostmi, hodnotit účelnost organizačních jednotek firmy z pohledu jejich velikosti, rozsahu řízení, stupně hierarchie, délky rozhodovacích cest i vzhledem k možnostem vzájemné komunikace, kontrolovat účinnost motivačních nástrojů, pravidel vzájemných vztahů manažerů a zaměstnanců, zásad informování zaměstnanců apod. - řízení projektů průřezových firemních změn s výraznými dopady na zaměstnance. Úlohou řízení lidských zdrojů je zabezpečit, že se naplánované změny promítnou v konkrétních změnách chování pracovníků, a velmi často i jejich zavádění řídit.
Předmět seznamuje studenty s obecnými požadavky na manažera jako řídícího pracovníka (kompetence, dovednosti, funkce, principy a styly řízení) a jeho vztahu k podřízeným. Připraví studenty na to jak profesionálně zvládnout základní manažerské role- interpersonální, informační, rozhodovací, organizační a motivační. Studenty naučí sebeřízení času etickému chování a vystupování manažera na veřejnosti.
Cílem předmětu je zopakovat a rozšířit základní znalosti statistické deskripce dat a seznámit se s principy statistické analýzy, s důrazem na biostatistické aplikace. Studenti se během seminářů v počítačové učebně naučí zpracovávat statistická data pomocí specializovaného SW (R-project).
Předmět seznamuje studenty s obecnými požadavky na manažera jako řídícího pracovníka (kompetence, dovednosti, funkce, principy a styly řízení) a jeho vztahu k podřízeným. Připraví studenty na to, jak profesionálně zvládnout základní manažerské role - interpersonální, informační, rozhodovací, organizační a motivační. Studenty naučí sebeřízení času etickému chování a vystupování manažera na veřejnosti.
Předmět je zaměřený na získání znalostí o vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, o zásadách vytváření zdravých a bezpečných pracovních podmínek a o povinnostech řídících pracovníků v oblasti prevence profesionálních poškození zdraví zdravotnických pracovníků.